www.beskydy.cz - Historické zajímavosti - Moravskoslezské (centrální) Beskydy - Historické budovy - Frýdek-Místek - SLEZAN VE FRÝDKU

SLEZAN VE FRÝDKU

Negarantovaná informace
Adresa:738 22 Frýdek-Místek
GPS:49°40'35,996"N, 18°21'30,310"E
Pro detail klikni (ortofotomapa)

Frýdek a Místek byly společně se svým nejbližším okolím významným střediskem textilnictví. Velký význam mělo soukenictví, od 18. století nastal vzestup plátenictví. Textilní výroba byla orientována především na vývoz, výrobky z této oblasti se prodávaly v Trnavě, v Prešpurku, na Spiši, v Haliči, v Rakousku i Itálii. Rozvoj průmyslové výroby vedl k zakládání samostatných podniků, které nahrazovaly dosavadní nákladnický systém, ke slovu se dostávala textilní tovární výroba.

HISTORIE

V roce 1832 si ve Frýdku založil Josef Munk podnik, který postupně zahrnoval továrnu na bavlněné a lněné zboží, tkalcovnu, barvírnu, textilní tiskárnu, úpravnu a bělidlo. Podnik byl vybudován u vodního náhonu vedeného z řeky Ostravice v dnešní ulici Na příkopě, v Nádražní ulici se nacházela budova bělidla a úpravny (dnešní Richtrova tiskárna), na Staroměstské ulici mechanická tkalcovna. V roce 1889 došlo k výstavbě jednoposchoďového obytného domu na Nádražní ulici (dnešní Úřad práce), v přízemí byly umístěny kanceláře, v prvním patře se nacházely byty majitelů. Provoz firmy byl zastaven v roce 1936, objekty byly prodány v dražbě a podnik byl zlikvidován.

V roce 1851 bylo Filipu Landsbergerovi uděleno povolení založit tiskárnu bavlněných kartounů. Za tímto účelem vybudoval ve svých domech číslo 74 a 77 dílny, v roce 1855 uvedl do provozu další dílny na Mlýnském příkopě, na mandlovnu, bělidlo a úpravnu přestavěl starý moučný mlýn. Tyto budovy se nacházely pod Zámeckým kopcem v areálu dnešního ředitelství Slezanu v ulici Na příkopě. V letech 1868-1878 probíhala přestavba objektu na pravé straně Nádražní ulice (tzv. Málkovice) na strojní tkalcovnu a šlichtovnu a objektu na Těšínské ulici, tzv. Rechle, na tkalcovnu s úpravnou, bělidlem a obytným domem. Landsberger měl své podniky i v Místku, v roce 1896 koupil zadluženou tkalcovnu 1. N. Schabenského na Příborské ulici a o dva roky později lněnou přádelnu firmy Bušek a spol. na téže ulici.

V roce 1868 vybudovali bratři Julius a Leopold Neumannové na Těšínské ulici nejstarší frýdeckou továrenskou úpravnu a bělidlo. Postupně zde byly vystavěny budovy pro sušárnu, mandlovnu, varnu, česárnu, mechanickou tkalcovnu, sklad zboží, strojovnu a jednoposchoďový dům pro obytné a správní účely. Na Staroměstské ulici po levé straně byla umístěna přádelna s vedlejšími budovami, strojovnou a kotelnou.

Také v Místku se nacházelo několik velkých podniků. Počátky továrny Jana Elzera sahají do roku 1851. O dvacet později vystavěl Jan Elzer mechanickou tkalcovnu o 150 stavech, když mu v roce 1887 vyhořela a nesměl jí obnovit na stejném místě, vybudoval tkalcovnu v Bahně na dnešní Beskydské ulici, kde už v roce 1882 postavil bělidlo a úpravnu. Součástí podniku byla i přádelna na Frýdlantské ulici a cihelna, která byla jedinou velkou strojní cihelnou v tehdejším místeckém okrese.
Vídeňský podnikatel Alois Lemberger založil svoji firmu v roce 1865. V letech 1892-1893 zakoupil na tehdejším katastru Sviadnova a Koloredova mlýn, který zbořil a na jeho místě vystavěl mechanickou tkalcovnu. Postupně se firma stala největší místeckou textilní továrnou, její součástí byla odpadová přádelna, tkalcovna, barvírna, bělidlo a úpravna. V roce 1936 se firma dostala do těžké finanční situace, nebyla schopna plnit své závazky a byla donucena požádat o soudní vyrovnání. Továrna byla na čas zastavena, pak se postupně obnovoval její provoz, ale teprve v letech 1938-1939 se začalo pracovat naplno. Firma vyráběla ze všech místních textilek nejhodnotnější zboží.

Karl Herliczka provozoval zpočátku ve svém domě na Koloredově ruční tkalcovnu a faktorství, později vybudoval barvírnu, a když od koloredovského starosty Pokludy koupil mandlovnu, přestavěl ji na mechaníckou tkalcovnu se 100 stavy. Později k ní přistavěl novou barvírnu a původní barvírnu upravil na obytný dům pro mistry, v roce 1961 zbořený. V roce 1914 tkalcovna vyhořela, v následujících letech však byla vystavěna nová a modernější. Zajímavé je, že Herliczkova firma nepoužívala žádné způsoby propagace svého zboží, její jedinou reklamou byla nízká cena.

V roce 1945 byly některé frýdecko-místecké textilky zkonfiskovány a od I. ledna 1946 nesly společný název Slezské bavlnářské závody. Jejich součástí se staly v roce 1947 další dosud samostatné konfiskáty a po roce 1948 pak zbývající znárodněné soukromé textilní podniky. Na základě vyhlášky ministra průmyslu z 27. 10. 1949 byl dosavadní název podniku změněn na Slezan, bavlnářské závody, národní podnik, Frýdek-Místek.

Autorem textů je Petr Juřák, čerpáno z publikace Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2002.



InfoČesko

Přihlášení
Login
Heslo


O projektu | Kontakty | Ceník reklamy | Zákaznická zona | Ochrana osobních údajů | Doporučujeme
Průvodce Českem - InfoČesko.cz | InfoJeseníky.cz | inPhoto počasí

Doporučujeme: Lyžování Beskydy, Javorníky, Hostýnské vrchy | Ubytování Frenštátsko | Ubytování Valašsko - Javorníky - Vsetínské vrchy | Ubytování Slezské Beskydy | Ubytování Frýdecko-Místecko | Ubytování Hostýnské vrchy | Last Minute Beskydy | Chalupy Beskydy | Beskydy bez bariér | Koupání v Beskydech | Horská služba Beskydy

Copyright (C) 1998-2020 its Beskydy, s.r.o., Všechna práva vyhrazena. Používá Gate.NET v3.16b